Historii oddílu sepsal předseda oddílu a hlavní trenér Miroslav Doležel.

Šerm a šermíři v Sokole Vršovice

Šermířské umění mělo v Praze své četné příznivce a znalce už v dobách, kdy o jeho sportovní podobě nemohl mít nikdo ani zdání. Šermířské školy bychom tu našli již v 16. století, kdy byli jejich mistři ještě příslušníky váženého cechu pražských nožířů, první kluby – převážně důstojnické nebo univerzitní – od století osmnáctého. Šerm pokládal za prospěšné a ušlechtilé tělesné cvičení i dr. Tyrš, a i když jeho dobře míněný pokus o zavedení českého šermířského názvosloví neuspěl, nic to nezměnilo na jeho náklonnosti k šermu, především k šermu šavlí. Na přelomu století se pak stal šerm i jedním z prvních, “zakládajících” sportů olympijských – byl to ten nejšťastnější začátek pro jeho dokonalou proměnu z bojového umění na sportovní odvětví…

Ve vršovickém Sokole se první šermíři objevili v roce 1926 a se začátky zdejšího šermířského oddílu se nejčastěji spojují jména Podhrázský, Vála nebo Prušák. Šerm je ovšem sport sálový a vlastní šermírnu tehdy vršovický Sokol neměl. Kroužek tedy našel útočiště nejprve v tělocvičně bývalé měšťanské školy v Kodaňské, a pak v provizorní dřevěné stavbě, řečené “Hnízdo”, postavené u letního sokolského cvičiště. Šermíři tam měli podmínky vpravdě spartánské – v létě v zimě téměř bez vytápění, a voda… nu, pouze studená. Když tedy v roce 1933 přesídlili do své první skutečné šermírny v budově nové vršovické sokolovny, mohli konečně začít trénovat v podmínkách, které rozhodně nebyly v té době v Praze obvyklé.

Vedle kvalitního zázemí je ovšem pro sportovní úspěch potřeba mít i nadané žáky a dobré trenéry. Dá se říci, že šermířům Sokola Vršovice nic z toho nechybělo. V Praze působili v té době známí šermířští mistři – Ital Di Rosa, Francouz Goffignon, pánové Sokolowski, Kamenický, Pavelka… Kratší nebo delší dobu měli vršovičtí šermíři možnost učit se téměř u všech těchto mužů slavných jmen, s činností Sokola však se spojují nejvíce diplomovaní mistři šermu Albín Richter, Raymund Pelíšek a od roku 1932 pracuje ve vršovickém Sokole i tehdejší reprezentant František Kříž, předtím dlouholetý člen ČŠK Riegel. Rozumělo se samo sebou, že zkušení šermíři budou v oddíle pomáhat a radit svým mladším a méně zkušeným následovníkům. Někdy po roce 1934 najdeme v seznamu vršovických šermířů poprvé jméno, které mnozí z nás ještě dobře znají a dovedou k němu přiřadit i tvář – Rudolf Kratochvíl. Než se z mladého a nadaného reprezentanta ČOS stane ten vlídný a trpělivý učitel, jak si ho mnozí pamatujeme, projde šerm v Sokole Vršovice ještě mnohými proměnami a čekají ho chvíle slavné i zlé.

Zřejmě největším úspěchem bylo v roce 1938 vítězství Marie Šedivé na mistrovství světa ve slovenských Piešťanech. V jediné zbrani, kterou tehdy ženy šermovaly – ve fleretu – zvítězila bez jediné porážky. Předtím byla v letech 1934-37 čtyřikrát po sobě mistryní republiky, mistrem republiky v kordu byl dvakrát Rybka, Sokol Vršovice slavil úspěchy i v soutěžích družstev. Nedlouho po tomto slavném vítězství vršovických zbraní přišla okupace a zákaz působení Sokola. Vršovičtí šermíři se uchýlili do jiných pražských oddílů – přijali je v ČŠK Riegel, ve Slavii (tam odešli Marie Šedivá a Jaroslav Krůba), pánové Korbel, Bezchleba, Kyselý nebo Rudolf Kratochvíl, odešli do Rapidu Vinohrady. Už v první polovině roku 1945 se však všichni vracejí do Vršovického Sokola s nadějí, že se jim podaří navázat na slavnou předválečnou tradici. To ještě netuší, že mají před sebou pouhé dva klidné roky. Všesokolský slet v roce 1948 je posledním velkým vzepětím Sokola – následuje omezování jeho činnosti, slučování s někdejšími FDTJ, vzniká koncepce jednotné tělovýchovy a v ní není pro Sokol místo. Proto se 22 mužů, 14 žen, 14 dorostenců a 6 dorostenek znovu rozchází a šerm ve Vršovicích zaniká – tentokrát na dlouhých čtyřicet let…
Zkušenosti se však neztrácejí a vytrvá i mnohé přátelství, navázané na šermířských planších. Oddíl neměl žádné “matrikové” členy, všichni, i když na různých úrovních a různým způsobem, se účastnili tréninků i klubové práce. Dobře se proto uplatnili i jinde. Marie Krůbová-Šedivá a Jaroslav Krůba jako úspěšní trenéři dovedli několik svých žáků k titulu mistra republiky (např. Machanovou, Šimákovou, sourozence Šabartovy) a mnohé další k lásce k technickému, inteligentnímu šermu, který vyučovali. Rudolf Kratochvíl se ve TJ Spoje Praha stal tím respektovaným a vlídným “Kráťou”, který bral do ruky stejně samozřejmě fleret, kord i šavli, a jehož “školy” byly stále neuvěřitelně moderní a dynamické. Snad proto měl i ve svých osmdesáti letech stále co dát i těm nejmladším z nás. Není možné vzpomenout na tomto místě na všechny, kdo po svém odchodu ze Sokola Vršovice dokázali uchovat a předávat dál umění, píli i kamarádského ducha někdejší vršovické šermírny. Každý po svém a na svém místě se však přičinili o výchovu dalších generací pražských šermířů.

A protože když se člověk přičiní, dějí se občas i zázraky, dočkal se nakonec “Kráťa” jako jeden z posledních poválečných členů šermířského oddílu Sokola Vršovice i jeho zmrtvýchvstání.

Bylo to v roce 1991. U znovuzrození vršovického šermu byl jeho dosavadní předseda a vedoucí trenér Miroslav Doležel. Společně s Kráťou, Markétou Bláhovou, Janem Houžvičkou a později s Martinem Chaloupkou, Dášou Novotnou Zdeňkem Cvejnem, Bronislavou Cvejnovou-Skalickou, Ivou Veselou-Benešovou a Petrem Veselým pracovali na obnově šermu v Sokole Praha Vršovice. Nebyla to snadná práce, neboť se několikrát změnila členská základna – a po každé změně bylo nutné začít znova.
V roce 1999 jsme zřídili naše webové stránky, na které nám poslouží k větší prezentaci oddílu.

Po necelých deseti letech své existence se již oddíl může pochlubit cca 35-ti člennou členskou základnou s převahou žákovské a kadetské kategorie (tj. do věku 16 let) a stálým trenérským kádrem – od roku 1998 bohužel bez Rudolfa Kratochvíla – Kráti.
Co je na oddílu sympatické, to jsou dosahované výsledky na fleretových turnajích Českého poháru, Mistrovství České republiky a Přeborech České obce sokolské. Jak chutná turnajové vítězství a finálové umístění v turnajích Přeboru ČOS a finálové boje v turnajích Českého poháru zakusily již vycházející hvězdičky Daniela Doležalová, Marie Soukupová, Daniela Kordíková, Michal Boháč a Adam Brož.

Právě na základě takových výsledků byl v roce 1998 oddílu přiznán statut Vybraného oddílu mládeže a o rok později i dospělých.
V jubilejním roce 2000, podle výkonnosti, figuruje oddíl šermu Sokola Praha Vršovice na 15. místě v žebříčku 34 registrovaných šermířských oddílů v ČR. V tomto roce se také členové oddílu kvalifikovali – poprvé ve všech věkových kategoriích – do bojů na Mistrovství ČR.

Jenom držet palce vršovickým šermířům nestačí. Každý člen oddílu může svými výkony navázat na slavnou tradici, která šerm v Sokole Praha Vršovice provází, a tím se zapsat do novodobé historie oddílu.